Haiti - o čem se moc nepíše...
tato dáma se chtěla pochlubit svými novými plechy...JRK
Jsou tady bohatí a chudí jako i jinde na světě, ale nůžky jsou tady rozevřené obrovským způsobem. V bohatém městečku Petion Ville dostanete prakticky vše, mnoho obchodů prodává za dolary. Lidé tam jsou bohatí a mají vše – překrásné domy s bazénem, vlastní satelitní spojení na internet, klimatizované pokoje, služebnictvo a nejdražší terénní i osobní auta. Vozy off road mají proto, aby mohli vyjet mimo svou enklávu. Osobní auta pouze pro pohyb po svém městečku. O kvalitě cest v chudých částech země napíši také, ale zpět k těm obrovsky rozevřeným nůžkám v kvalitě zdejšího života. Píšu to hlavně proto, abychom si uvědomili, že někteří lidé prostě umí nahrabat jmění často bohužel z finanční pomoci, která do této země směřuje. Obezřetnost pro ty, kdo rozhodují o využití prostředků, je tady na místě na každém kroku, zvláště když chcete nabídnout základní životní potřeby nejchudším. Musíte být nesmlouvaví. Někdy je to nadlidský úkol. Běloch zkrátka nemá pravdu. Jeho postavení je už jen díky barvě pleti výrazně ovlivněno. Nemá cenu ukazovat si v česku obrázky chudých dětí na venkově, když neukážeme také odvrácenou stránku této země…
Jako příklad mohu uvést působení některých organizací na Haiti. Nechci nijak hodnotit jejich práci, mohu jen popisovat to, co jsem viděl. Velký kus práce tady udělal misionář P. Roman Musil, který je na Haiti již devět let. Po dvou letech zkušeností v různých farnostech řekl biskupovi, že je připraven jít dělat faráře do nejchudšího místa na Haiti. Biskup mu přidělil farnost Baie de Henne. Roman přišel na své nové působiště a měl na kontě minimum prostředků. Nejen díky pomoci svého řádu (oblátů) a dalších dobrodinců z Čech se mu dařilo postupně místo svého působení rozvíjet. Zajistil solární panely pro faru i místní vodojem. Faru dovybavil tak, aby poskytovala zázemí i lidem, kteří přijížděli jako dobrovolníci. Nechal dostavět školu. Je to stavba s 12 třídami, která je zastřešena betonem, a počítá se i s druhým patrem. Jen na střechu padlo 700 pytlů cementu, armatury, atd. Takových škol jsem tady na Haiti zatím viděl málo. Lidem nechal Roman postavit tržnici – střecha stojí na sloupech – lidé nemusí prodávat na zemi, ale rozloží své věci na betonovém postavci táhnoucím se podél celé tržnice. Velká výhoda je to, že jsou pod střechou chráněni před slunečním svitem. Stavba tržnice stála 15 tis. dolarů – beton a šalovaní kvůli sloupům, na které bylo potřeba hodně dřeva. Tržnice je omítnutá a natřená. Zahraniční organizace staví školy z dřevěných desek (plywood), které mají cca 100m2 a jejich cena je cca 25 tis. dolarů. Jedná se o přechodné stavby. Americká organizace HODR postaví školu cca 100m2 za asi 17-20 tis. dolarů. V Baie de Henne jsem viděl jednu státní školu, na kterou přispěly humanitární organizace. Stavba je to menší než výše zmíněná tržnice nebo minimálně srovnatelná. Bohužel jen na základovou desku padlo 20 tisíc. Celá stavba stála 60 tis. amerických dolarů. Jak je to možné? Jednoduše! 30 tis. šlo do kapsy panu architektovi, 15 tis. si vzal hlavní inženýr a za 15 tis. se postavila škola. To je běžná praxe v této zemi. S kým konzultují naše humanitární organizace množství materiálu a jeho cenu nevím….
Obrovské rozdíly jsou také v zázemí humanitárních organizací. Některé mají plně klimatizovaný dům v hlavním městě s veškerým zázemím, elektrikou (centrála s bateriemi) a služebnictvem. Roman Musil mi ukázal, že pomoci se dá přímo na místě mezi lidmi. K tomu nemusí platit kancelář v hlavním městě. Jeho pomoc je z mého hlediska efektivnější. Přijel jsem, když nakoupil pro místní za více než 10 tis. dolarů plechy na střechy, a rozdával je rodinám. Bylo rozdáno 1500 plechů. Jeden stojí cca 7 dolarů. Na střechu domu rodina potřebuje cca 20 – 30 plechů. Farnost Baie de Henne má cca 3 tisíce obyvatel. Myslím, že nesmyslnost zázemí v hlavním městě si asi uvědomily i některé české organizace, když zrušily zázemí v Port au Prince a zůstaly jen v místech, kde realizují projekty. Většina projektů se nyní opravdu realizuje mimo hlavní město. Dále je tady problém s řízením aut, ale najmutí řidiče, to je další překvapení. Věřím, že z hlediska bezpečnosti jsou šéfové mise klidnější, když mají řidiče… Jistě je to také rychlejší nechat se vozit místním člověkem… Řidič v hlavním městě stojí cca 400 - 600 dolarů za měsíc. Cena stejné práce mimo hlavní město by byla max. 100 dolarů. Roman Musil zaměstnává např. učitele za mzdu cca 80 dolarů na měsíc. Auto si Roman řídí sám a řidič náklaďáku ve vesnici dostává od Romana max. 50 dolarů na měsíc, a to zároveň pracuje jako údržbář.
Mohl bych pokračovat a psát, jak peníze organizací působících v hlavním městě deformují místní trh práce. Jak si Haiťané díky tomu začali drze říkat o takové mzdy, o jakých se někdy i nám Čechům nezdá. Kolega ze slovenské organizace mi popisoval, jak si chtěli najmout řidiče i s jeho autem. Navrhovali mu práci na pět měsíců za max. 1400 dolarů na měsíc. Krásný plat, nemyslíte? On si řekl o 2500 dolarů a míň nepřipustil. To je plat, který nemají v Česku mnozí vedoucí či ředitelé organizací.
Další příklad: Roman Musil se zeptal místních, kolik budou potřebovat pytlů cementu na omítnutí kaple, kterou postavili. Kaple má půdorys cca 30 m2. Pytlů na omítnutí by bylo potřeba cca 13 – 15. Hádejte, kolik si místní zedník řekl, že bude potřebovat…. Neuhádli byste. Rovných 130 pytlů. Roman na to jen říká, že houpat by ho mohli, ale točit takhle dokola kolem osy to tedy ne. A to jsou lidé, kteří ho již dlouho znají, vědí, že je rozumný, že ty stavby zná, a přesto jsou takoví, že neváhají si říct o téměř desetinásobnou malou domů…
Výše jsem psal, že zmíním také kvalitu cest. To je velký problém opět hlavně na severu. Za celé 20. století dobu přísunu peněz a možností na Haiti nebyli místní schopni postavit most přes řeku. Stále se tady brodí s auty, voda hluboká místy až přes metr. Silnice není silnice, je to strouha pro odtékající vodu z hor, místy kamenitá, bahnitá. Vymletá koryta vám nedovolí jet rychleji než 15-20 km v hodině a někdy i to ne. Stoupáte do kopců ve sklonu místy i přesahujícím 45 stupňů. Často jsem si říkal, to nemůžeme projet. A podařilo se… Romanova desetiletá Toyota Hilux to zvládla. Po cestě do Baie de Henne jsme utrhli jedno uchycení nápravy, naštěstí měl Roman na podvozku přivařený pro upevnění nápravy plát železa, takže ten zajistil, aby náprava úplně neupadla. Vezli jsme učebnice pro školu – těžký náklad. V Romanově škole se učí 350 dětí. Po příjezdu a složení knih jsme museli nahodit velkou centrálu a nápravu navařit do původní polohy. Potom jsme při prohlídce předních kol zjistili, že se utrhla také levá přední kotoučová brzda. Demontovali jsme ji, hadičku zalepili šroubem. Jinak bychom do Port de Paix, kde jsem včera (19. 10.) jednal s ředitelem místní charity o zázemí pro naši vrtací techniku, ani nedojeli.
Rád bych napsal více, ale za chvíli mi letí spoj do Port au Prince, jedu jednak zajistit další potvrzení našich papírů a také připravit zázemí pro techniky – Jindru, Pavla a Vlastu, kteří zítra, tj. 21. 10., přiletí do této kouzelné země. Čeká nás hodně práce. Průběžně budu informovat o situaci. Vypadá to, že příští týden se už opravdu k našim věcem dostaneme. Poslední papíry a datum už mám, tak snad bude platit.
Buďte rádi, že žijete v Evropě, v zemi, kde i přes drobné problémy většina věcí funguje. Stojí za to si toho vážit. Nejchudší chýše jsou tady spletené z klacíků a oplácané bahnem. Střechu tvoří sušené palmové listí. To jsou ty neuvěřitelné rozdíly tady na Haiti. V horách lidé používají hlavně osly, v Petion Ville fára… takový je tady život…
(článek byl psán 20.10.2010)
Jiří Kučera
Jen těžko uvěřitelný příběh
Je středa 3. 11. 2010, tři hodiny brzy ráno. Teplota je přijatelných asi 27 stupňů celsia. S kolegou Pavlem sedáme do auta. Vyrážíme do Port au Prince na další jednání. Dnes už máme vše, abychom dostali z přístavu naše auta a vrtnou soupravu. Nákaza cholery jen dokazuje, jak moc je na Haiti potřeba zdrojů čisté pitné vody vysoká. Dva kontejnery již máme uvolněny a jeden na místě budoucí základny v Port de Paix. Auta jsou stále problémem. Pro další jednání jsme splnili podmínku ministryně. Původní žádost jsme doplnili o hlavičku a na biskupství v Port de Paix nám ji podepsal přímo generální vikář. Oba jsme neskutečně unavení. Nejen ze stálých přesunů terénem, kdy člověk jede maximálně 20, místy i 10 km v hodině, ale také z práce na vyskladnění našeho kontejneru.
Jiří Kučera
Kontejner
Po neuvěřitelném týdnu se nám podařilo dostat první kontejner :) Sice nás čekalo nemilé překvapení - jednak nám kontejner při přepravě poškodili a jednak se musel bohužel celý vyložit a zase naložit v Port de Paix, kde jsme u toho nebyli, protože řidič nám tvrdil, že složí kontejner z auta plný... Ale věci jsou nakonec v pořádku, i když trochu zmokly....
Jiří Kučera
Konečně lepší zprávy
Konečně mohu napsat veselejší zprávy, i když to nechci zakřiknout. V průběhu příštího týdne se konečně dostaneme k našim věcem. Nyní již zařizuji logistiku přesunů a detaily pomoci UN, kteří nám ji poskytnou. Budeme potřebovat ostrahu při nakládání a potom také pomoc při eskortě.
Jiří Kučera
Nové fotky
Na stránce http://haiti.rajce.idnes.cz jsou k dispozici nové fotky. Psát blog je nyní náročné hlavně kvůli připojení. Zkusím napsat od Romana - snad má rychlejší spojení.
Jiří Kučera
Kdy budeme mít techniku z přístavu venku?!?
Dnes mne kontaktoval Marek, možná se konečně podaří získat podpis jednoho z ministrů a celý proces proclení by se tím měl prý výrazně posunout. Tak to by byla trefa do černého. Čekám, co z toho bude. Zjistil jsem, že podobný problém nemá jen FIDCON. Na vyclení tady čeká více organizací.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Lesy chce předat mnichům bez soutěže. Smlouvu nachystal starosta předem
Premium Mohlo to být jedno z rozhodnutí, jakých města jako osmitisícové Milevsko udělají ročně stovky....
Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky
Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...
Specialista na controlling - HO, dovolená navíc #x4FEf
INDEX NOSLUŠ s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat:
40 000 - 50 000 Kč
- Počet článků 11
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1042x